V dnešní případové studii se podíváme na příběh páru, který má nadprůměrný příjem, úspory i vlastní bydlení a na papíře vše, co by mělo naznačovat finanční pohodu. Přesto ale mají pocit, že nevydělávají dost a že jejich finance nemají pod kontrolou.
Finanční profil: vysoké příjmy, záporný čistý majetek
- Igor (38 let) – živnostník v oblasti prodeje, čistý příjem 100 000 Kč/měs.
- Veronika – zaměstnankyně stavební firmy, čistý příjem 60 000 Kč/měs.
- 1 dítě.
- Celkový čistý příjem: 160 000 Kč měsíčně.
- Hypotéka: 8 milionů Kč.
- Hotovostní rezerva: 500 000 Kč.
- Investice: 0 Kč.
- Čistý majetek: -7,5 milionu Kč.
I přes velmi solidní příjmy se tedy Igor a Veronika nacházejí v záporném čistém majetku – typické situaci mnoha mladých rodin, které financují vlastní bydlení.
Struktura výdajů: kde končí jejich peníze?
Měsíční rozpočet páru vypadá na první pohled poměrně vyváženě:
| Kategorie | Částka (Kč/měs.) |
| Hypotéka | 40 000 |
| Energie a poplatky | 7 000 |
| Auto (servis, palivo, pojistka) | 5–6 000 |
| Školka | 15 000 |
| Předplatné a mobily | 3 500 |
| Jídlo | 10 000 |
| Restaurace a kavárny | 3 000 |
| Dárky | 4 000 |
| Cestování | 12 000 (v průměru) |
| Péče o sebe (wellness, kosmetika, trenér) | 10 000 |
| Učitel španělštiny | 5 000 |
| Sport | 4 000 |
| Rezerva / volné výdaje | 10 000 |
Přibližný zůstatek: 34 000 Kč měsíčně (cca 20 % příjmu)
Na první pohled tedy vše působí zdravě, přesto pár pociťuje nejistotu, tlak a finanční stres.
Psychologie peněz: rozdílné finanční nastavení partnerů
Zásadní roli v příběhu Igora a Veroniky hraje jejich odlišný finanční mindset.
- Veronika vyrůstala v rodině, kde peníze často chyběly.
→ Každý výdaj pečlivě sleduje, zapisuje, má strach z dluhů.
→ Utrácení v ní vyvolává pocit ohrožení a je přesvědčená, že výdaje vedou k chudobě. - Igor pochází z prostředí, kde peníze byly prostředkem radosti (cestování, výlety, zážitky)
→ Peníze pro něj byly prostředkem, ne cílem.
→ Má rád spontánnost a necítí potřebu vše kontrolovat.
Tento rozdíl způsobuje napětí v komunikaci o penězích. Veronika chce mít jistotu, Igor svobodu.
Strach z investic a vliv médií
Oba se bojí investovat a utvrzují je v tom současné mediální obrazy. Veronika se například bojí geopolitických rizik (války, krize) a podléhá tzv. confirmation bias: vyhledává jen informace, které její obavy potvrzují.
Avšak pojďme si připomenout, že i v dobách krize (válka na Ukrajině, 2. sv. válka atd.) akciové trhy vždy po původním poklesu opět dlouhodobě rostly.
Jak by mohl vypadat jejich finanční plán?
Podle základního pravidla by měli ideálně odkládat alespoň 30 % příjmů, oni si odkládají 20 %. Oba už spadají do skupiny, kdy by si mohli odkládat ideální část příjmů, protože už mají oba příjmy, mají dítě a tedy šanci se k ideálu přiblížit.
Možné rozložení úspor:
- Celou hotovost převést na spořicí účet a dál dotvářet rezervu. Výhodou je, že rezerva bude narůstat, uvidí peníze na účtu a dodá jim to klid. Nevýhoda je, že nevychází z komfortní zóny, nevytváří návyk a neinvestují.
- Vytvořit kombinaci. Např. 15–20 000 na železnou rezervu, část na střednědobé investice (např. nemovitostní fondy, akciové fondy, korporátní dluhopisy) a zbytek investovat dlouhodobě, např. do akciových fondů.
- Jakoukoliv jinou kombinaci.
A která je ta pravá? Je jasné, že takové rozhodnutí je vždy individuální a podrobné pro i proti v případě Igora a Veroniky, ale také jejich konečné rozhodnutí se dozvíte v podcastu.
Co v podcastu uslyšíte:
- Reálný finanční příběh páru s vysokým příjmem.
- Jak se liší finanční chování podle výchovy a zkušeností.
- Proč mít záporný čistý majetek nemusí být katastrofa.
- Jak překonat strach z investování.
- Návrh jednoduchého investičního plánu a dalších možností.
- Jak se pár nakonec rozhodl.
- A mnoho dalšího.
