Nyní do našeho pořadu přijala pozvání Cameron Huddleston – uznávaná novinářka a také autorka knihy Mom and Dad, We Need to Talk: How to Have Essential Conversations with Your Parents About Their Finances. Bavili jsme se o tom, jak plánovat a komunikovat s rodiči i dětmi společné finance. Jak začít? Čemu se vyhnout, a případně jak to má Cameron Huddleston ve své domácnosti? To vše se dozvíte v dnešním podcastu. Ti z vás, kteří neovládají angličtinu, si mohou přečíst hlavní myšlenky v tomto přepisu.
Jaká byla Vaše motivace začít psát knihu na téma rozhovoru rodičů a dětí o svých financích?
Toto téma je obecně ve společnosti hodně tabu proto na trhu ani internetu není příliš materiálu. Když doma přijde na řadu téma o penězích, rodiče si často myslí, že je nevhodné mluvit s dětmi o příjmech a výdajích. Když zemřel můj tatínek, bylo těžké a velmi nevhodné najít společnou řeč s lidmi, kteří měli nějaký podíl na jeho majetku. Neboť nikdy neměl sepsanou závěť a žil už s jinou partnerkou.
Také když moje maminka začala ztrácet paměť, věděla jsem, že se jí budu muset postarat o finanční situaci a dělat za ní některá rozhodnutí. Bohužel vše jsme začaly řešit až díky těmto mimořádným zdravotním situacím. Kdybychom o tom mluvily již dříve a plánovaly vše v klidu, mohlo být všechno jednodušší. Naštěstí jsme do toho s maminku vstoupily ještě včas a udělaly řádné opatření, abych za ní mohla např. podepisovat některé dokumenty a rozhodovat tak o jejím zdraví. Toto je asi v USA trochu jiné než v Evropě. Tady je vše hodně drahé a doktoři se s Vámi ani nemusí bavit, když jim to zákon dovoluje. V Evropě je sociální systém nastavený trochu lépe.
Právě jste zmínila, že taková konverzace může být velmi složitá a nevhodná, jak tedy potom začít mluvit s rodiči o těchto tématech? Jaké by měly být ty první kroky?
Nejdříve byste o tom měli mluvit se sourozenci, pokud některé máte. To je určitě první krok. Zabráníte tím spoustu konfliktům a nedorozumění, protože by to mohlo vypadat, že se snažíte dělat rozhodnutí se svými rodiči za jejich zády. Domluvte se, kdo tu konverzaci začne a jak v ní budete pokračovat. Určitě se však o tom nebavte během svátků, jako jsou třeba Vánoce. Raději počkejte a najděte vhodný čas. Je zde spousta metod, jak začít, zejména pokud jste mladí. Ta nejlepší je zkusit to obráceně – zeptat se na jejich radu. Jak to třeba dělají oni? To Vám pomůže nastínit jejich situaci a pokračovat v té konverzaci.
Děkuji za velmi dobrou radu, to mě nikdy nenapadlo. Chápu, že někteří rodiče mají blok, řekl bych až strach, mluvit o svých penězích a finančních plánech. Co byste řekla, že jsou ty hlavní důvody proč o tom nechtějí mluvit?
Důvodů může být několik. Ty stěžejní jsou často že sami nemají vůbec žádný plán. Nebo že se stydí, myslí si, že tato konverzace prostě není vhodná pro rodiče a děti, takže otevřít toto téma může být někdy pro ně nevhodné. Dále jsou zde otázky o stárnutí a smrti. O tom se lidé neradi baví. Někdo si myslí, že když sepíše závěť, tak je konec. Tak to ale vůbec není. Je to jen známka toho, že se připravujete na budoucnost, plánujete dopředu. Já, i můj manžel, už máme sepsanou závěť.
Prozradíte nám, jaký plán má Cameron Huddleston? Už víme, že máte sepsanou závěť, ale jak o těchto věcech přemýšlíte? A mluvíte o tom s vašimi dětmi?
My jsme sepisovali závěť s manželem už dvakrát, protože se nám narodilo další dítě. Jmenovali jsme i opatrovníka našich dětí v případě, že by se nám něco stalo a nebyli bychom schopni se o ně starat. Pověřili jsme osobu, co by našim jménem mohla podepisovat právní dokumenty, dělat za nás některá finanční rozhodnutí. Taky si s manželem šetříme na důchod, máme pojištění tzv. Long-term care (v USA a Kanadě pojistný produkt, do překladu jako dlouhodobá péče, který pomáhá uhradit náklady spojené s dlouhodobou péčí). Víte, Amerika není levná, a tak se na to člověk musí připravit. To ale platí všude po světě. Máme plán, mluvíme o tom s našimi staršími dětmi, kterým je 15 a 14 let, v naší rodině to není tabu. Mohou s námi mluvit o stárnutí, dluzích, prostě o čemkoliv. O všem mluvíme doma otevřeně.
Děkuji, jdete vzorným příkladem. Je něco, čemu bychom se ale měli vyhnout v takové konverzaci?
Ano, určitě byste se neměli pozdvihovat nad svými rodiči, zesměšňovat je. To samé s dětmi. Navzájem se respektujte a ctěte, že jste rodina. Neříkejte věci typu “Hele, pokud se se mnou o tom nebudete bavit, nepomůžu Vám.” Avšak nevzdávejte se, pokud se s Vámi rodiče nechtějí bavit o svých plánech a finanční situaci. Prolomit ledy může někdy trvat i roky.
Chápu. A jak naučit děti pracovat s penězi, vysvětlit jim hodnotu peněz?
Začněte, když jsou malý. Téma peněz by mělo být na dennodenním pořádku. Kdo jiný by je měl naučit o penězích, když ne vy? Pokud je to nenaučíte, sami se to nenaučí. Pak za Vámi budou chodit a prosit pořád o peníze. Když jdete nakupovat, vysvětlete jim, že třeba toto jablko stojí pětikorunu. Když platíte, nechte je zaplatit. I když dnes platíme převážně kartou, vysvětlete jim, jak peníze fungují. Nechte je například pracovat kolem domu a dejte jim za to odměnu. Ať se naučí, že za práci dostanou peníze, které mohou potom použít na nákup hraček či sladkostí. Skrz praktickou zkušenost to děti snáze pochopí.
Cameron, asi moje poslední otázka, co vy a investice? Máte někde zafinancováno, např. v akciích, nebo dluhopisech? Nechci konkrétní částky, jen mě zajímá filozofie Cameron Huddleston.
Myslím si, že nejlepší cesta, jak si šetřit na rentu je skrz indexové a podílové fondy. Zejména když jste mladí. Během času se osvědčilo, že burzovní trh stoupá. Když si šetříte v bance, ty peníze Vám tam jen leží a nezhodnotí se. Můj manžel třeba převedl všechny své úspory na rentu do dluhopisů. Ale je ještě mladý a zřejmě to ještě převede do nějakých akciích, vyváží tím to riziko a výnos. Oba máme své investované peníze rozdělené. Nikdy nevíte, co se stane, i když je to Váš manžel. Můžete se pohádat, rozvést, a co pak?
