Hypotéka je otroctví. Vlastní bydlení je jediná jistota. ETF jsou jediná správná cesta. Káva je vyhazování peněz. Musíte investovat 20 % příjmu, jinak budete mít v důchodu problém. Podobné rady na nás denně vyskakují na sociálních sítích. A protože je slyšíme pořád dokola, často je začneme považovat za finanční pravdy – a podle nich měníme své rozhodování o penězích.
Jenže většina z nich má jeden zásadní problém: nezná naši situaci.
Stejná finanční rada může být pro jednoho člověka skvělá a pro druhého úplně nevhodná. Přesto sociální sítě dokážou nenápadně ovlivňovat naše finanční rozhodování – od toho, zda si koupíme kávu, přes rozhodnutí o hypotéce až po způsob, jakým investujeme. A protože je téma skutečně obsáhlé, věříme, že díky aktivnímu obsahu ⤵ ho snadno celé prozkoumáte.
Jak sociální sítě ovlivňují naši finanční realitu?
Finanční influencer nezná náš život
Proč jsou vyhrocené finanční rady tak účinné?
Když si připadáme chudší, než ve skutečnosti jsme
Sledujete finanční influencery? Možná vás ovlivňují víc, než si myslíte
Pozor na falešný pocit finančních znalostí
FOMO: všichni investují, jen já ne
Finanční influenceři nemusí být odborníci
Nejlevnější investování nemusí být nejlevnější pro vás
Nejlevnější řešení často není zadarmo
Sociální sítě mohou být užitečné. Jen je potřeba vědět, k čemu
Jak se bránit finančním radám ze sociálních sítí?
Každý lajk může posilovat iluzi, že máme pravdu
Jak sociální sítě ovlivňují naši finanční realitu?
Algoritmus sociálních sítí nemá za úkol najít pro nás nejlepší finanční rozhodnutí. Jeho úkolem je především udržet naši pozornost.
❗A proto nám servíruje další a další obsah, který v nás vyvolává emoce.
Jedno video tvrdí, že vlastní nemovitost je nesmysl a hypotéka finanční otroctví. O několik videí později někdo vysvětluje, že nemovitosti jsou jediná skutečná jistota a každý by měl vlastnit co nejvíce bytů.
Jeden influencer doporučuje pouze nejlevnější ETF a tvrdí, že finančního poradce nepotřebujeme. Jiný upozorňuje na rizika investování bez odborné pomoci. A pak přijde reels o kávě ☕ Pokud si ji kupujeme každý den, za třicet let jsme prý přišli o milion.
Každé z těchto tvrzení může v určité situaci dávat smysl. Problém nastává ve chvíli, kdy z obecné rady uděláme pravidlo platné pro svůj vlastní život.
Sociální sítě nám totiž nabízejí názory bez kontextu a bez jedné zásadní otázky:
Jak by to fungovalo právě u nás❓
Finanční influencer nezná náš život
Každý člověk, který na internetu mluví o penězích, vychází ze své vlastní zkušenosti. Má jiný příjem, jiné výdaje, jinou rodinu, jiné cíle a jinou toleranci k riziku. A také vlastní finanční skripty – představy o penězích, které si často vytváříme už v dětství.
Není proto důvod předpokládat, že člověk, kterého sledujeme na sociálních sítích, má stejný finanční příběh jako my. Jeho finanční strategie může fungovat dokonale jemu a vůbec nemusí fungovat nám.
Jedna rada, dvě úplně jiné situace
- Pro člověka, který žije v Praze, má stabilní příjem a plánuje dlouhodobě zůstat na jednom místě, může být vlastní bydlení velmi rozumnou volbou.
- Pro mladého člověka, který chce podnikat, často mění práci a každé dva roky se stěhuje, může být naopak dlouhá hypotéka významnou brzdou.
Stejně tak levné ETF může být skvělým řešením pro disciplinovaného investora, který má čas a chuť starat se o vlastní portfolio. Pro člověka, který při prvním propadu trhu o 20 % všechno prodá, už tak jednoduché řešení být nemusí.
Finanční rozhodnutí proto není soutěž o jednu univerzálně správnou odpověď.
Proč jsou vyhrocené finanční rady tak účinné?
Jedním z problémů sociálních sítí je, že zvýrazňují obsah, který vyvolává reakci.
Podcast odkazuje na výzkum z univerzity Yale, který analyzoval téměř 13 milionů příspěvků na sociálních sítích. Ukázalo se, že influenceři, jejichž vyhrocené příspěvky získávaly nejvíce lajků a sdílení, následně zveřejňovali ještě vyhraněnější obsah.
Samozřejmě ne všichni to myslí zle a někdy to skutečně může být jen vyjádření svého přesvědčení, častokrát si ale nejsou vědomi svých vlastních vzorců.
Když si připadáme chudší, než ve skutečnosti jsme
Sociální sítě mohou ovlivnit ještě něco důležitějšího: jak vnímáme vlastní finanční situaci.
V podcastu zaznívá pojem money dysmorphia, tedy zkreslené vnímání vlastní finanční situace, které nemusí odpovídat realitě.
Představte si člověka s dobrým příjmem, který má zaplacené bydlení, finanční rezervu a pravidelně odkládá peníze. Pak ale každý den sleduje lidi, kteří cestují po světě, kupují nemovitosti, investují desetitisíce měsíčně a ukazují svůj životní styl.
Najednou jeho vlastní situace nevypadá dobře.
„Mám se vlastně dobře?“
„Nejsem pozadu?“
„Neměl bych investovat víc?“
„Nemám málo peněz?“
Jeho skutečná finanční situace se přitom nezměnila. Změnilo se pouze měřítko, kterým ji posuzuje. Průzkum Credit Karma zjistil, že toto zkreslené vnímání zažívá 29 % Američanů, ale u generace Z je to dokonce 43 % a u mileniálů 41 %.
Ovšem nezapomínejme na to, že co na sociálních sítích vypadá jako finanční realita, může být pouze její pečlivě vybraný výřez.
Sledujete finanční influencery? Možná vás ovlivňují víc, než si připouštíte
Podcast uvádí také data z českého prostředí. Podle zmíněného průzkumu sleduje finanční influencery 53 % Čechů ve věku 16 až 30 let. Přibližně každý čtvrtý mladý člověk už někdy investoval podle jejich doporučení. 5 % se jejich radami řídí aktivně a pravidelně a 20 % příležitostně.
Současně ale pouze 21 % mladých lidí uvedlo, že sociální sítě využívá jako zdroj informací o penězích.
Na první pohled je v tom rozpor. Ve skutečnosti může jít o ukázku nevědomého ovlivňování. Člověk nemusí mít pocit, že se podle někoho rozhoduje. Stačí, že stejnou myšlenku slyší znovu a znovu. Postupně mu začne připadat známá, běžná a správná. A právě v tom může být síla sociálních sítí větší než v jednom konkrétním finančním doporučení.
Pozor na falešný pocit finančních znalostí
Dalším rizikem je přehnané sebevědomí.
Podcast zmiňuje americký výzkum, podle kterého respondenti, kteří čerpali investiční rady ze sociálních sítí, správně odpověděli v průměru na 42 % otázek v objektivním testu investičních znalostí. Přesto 63 % z nich hodnotilo své znalosti jako vysoké.
Rozdíl je podstatný.
Sledování finančního obsahu totiž není totéž jako finanční vzdělávání.
Můžeme sledovat desítky videí o ETF, hypotékách nebo investování. Můžeme znát spoustu pojmů. Můžeme mít pocit, že tématu rozumíme. To ale ještě neznamená, že dokážeme správně reagovat ve chvíli, kdy trhy klesnou o 20 %, přijdeme o část příjmu nebo se musíme rozhodnout mezi hypotékou a nájmem.
FOMO: všichni investují, jen já ne
Sociální sítě zároveň vytvářejí FOMO – fear of missing out, tedy strach, že nám něco uniká.
- Všichni prodávají byty v Praze a vy ho zrovna kupujete.
- Všichni investují do ETF.
- Všichni vydělávají na kryptoměnách.
- Všichni už mají vlastní portfolio.
- A vy máte najednou pocit, že něco děláte špatně.
Jenže sociální síť není reprezentativní vzorek společnosti. Vidíte především lidi, kteří něco sdílejí – a často právě proto, že mají co ukázat. Výsledkem může být tlak na rozhodnutí, která bychom bez tohoto srovnání vůbec neudělali. Konkrétní výzkumy a přesná data, která toto potvrzují, uvádíme v podcastu.
Finanční influenceři nemusí být odborníci
Podcast uvádí také rozsáhlý výzkum finančních influencerů, který analyzoval desítky milionů příspěvků.
Podle jeho výsledků byla pouze část influencerů schopna dlouhodobě přinášet doporučení s pozitivním výsledkem. Výrazná část naopak podle autorů studie dosahovala horších výsledků než trh.
Zajímavé ovšem není pouze to, že existují lidé, jejichž investiční doporučení nejsou dobrá. Ještě důležitější je, že ti méně úspěšní měli podle studie větší počet sledujících a větší vliv na obchodování.
Proč❓
Protože jejich obsah byl často poutavější, optimističtější nebo naopak negativnější a sliboval výraznější výsledky.
To je důležitá připomínka: počet sledujících není důkaz odbornosti. A počet lajků není důkaz správnosti finanční rady.
Nejlevnější investování nemusí být nejlevnější pro vás
Ano, nízké poplatky jsou důležité. Ale cena finančního produktu není jediným nákladem.
Když si člověk vybere levné ETF, ale při prvním výraznějším propadu trhu všechno prodá, může být výsledkem horší strategie než u člověka, který zvolil dražší řešení, ale dokázal se ho dlouhodobě držet.
Pojďme se podívat na analýzu Morningstar Mind the Gap. Ta porovnává výnosy samotných fondů s výnosy, kterých skutečně dosáhli jejich investoři. Za sledované desetileté období se ukázalo, že průměrný investor do akciových fondů získal ročně o 1,2 procentního bodu méně, než kolik vydělaly samotné fondy.
Důvodem není pouze výběr fondu, ale především chování investorů – nakupujeme na vrcholu, prodáváme v panice a přeskakujeme k tomu, co právě letí.
Nejlevnější řešení často není zadarmo
Tohle platí i mimo investování. Když si všechno nastavíme sami, můžeme ušetřit peníze. Ale musíme zaplatit vlastním časem a energií.
- Musíme si nastudovat hypotéky, investice, pojištění, daně a portfolio. Musíme sledovat změny. A především musíme být schopni své rozhodnutí dlouhodobě dodržovat.
Finanční influencer, který o investování mluví každý den, má úplně jinou časovou kapacitu než člověk, který chodí do práce, stará se o děti a řeší desítky dalších povinností.
To, že něco umíme udělat sami, ještě neznamená, že je to pro nás nejlepší řešení.
Sociální sítě mohou být užitečné. Jen je potřeba vědět, k čemu
To všechno neznamená, že bychom měli finanční obsah na sociálních sítích ignorovat.
Naopak.
Může být skvělým impulzem k tomu, abychom se o peníze začali zajímat. Můžeme díky němu objevit téma, kterému jsme dosud nerozuměli. Může nás přimět vytvořit si finanční rezervu, začít investovat nebo se podívat na vlastní pojištění.
Rozdíl je v tom, co uděláme potom.
Můžeme si podle videa rovnou koupit investiční produkt.
Nebo si můžeme říct:
„Tohle mě zaujalo. Teď si zjistím, jestli to dává smysl i pro mě.“
Druhá varianta je pomalejší. Ale u peněz bývá pomalost často výhoda.
Jak se bránit finančním radám ze sociálních sítí?
Nemusíme smazat Instagram ani přestat sledovat finanční obsah. Stačí změnit způsob, jakým ho používáme.
❗Matúšovi funguje pravidlo „nescrollovat“! Jde na sociální sítě a vyhledává si konkrétní informace jen ve chvíli, kdy se potřebuje na dané téma víc dozvědět nebo znát konkrétní dopověď.❗
Dále také:
Pozor na univerzální finanční pravdy
Inspirujme se zdroji, které nejsou černobílé, ale nabízejí obsah spíš koučovacím způsobem než direktivním. Používají slova jako: „záleží na tom, jestli“ na rozdíl od „nikdy nedělejte“.
Ptejme se, komu rada slouží
Kdykoliv cítíme, že nás nějaké video zasáhlo, např. že jsme někde pozadu, něco jsme udělali špatně, zastavte se a zeptejte se, čí je to příběh. Je náš? Nebo toho druhé člověka? Jaké on má skripty, které mu běží v hlavě? A pokud je to opravdu odborník, co by mi odpověděl, kdyby věděl, jak to mám ve skutečnosti já? Jakmile se od příběhu odosobníme, často zjistíme, že to není o nás. Proto se ptejme: „Co z toho platí pro mě?“
Každý lajk může posilovat iluzi, že máme pravdu
Sociální sítě navíc umí vytvořit velmi přesvědčivý pocit společenského souhlasu.
Podcast zmiňuje experiment na Facebooku, v němž už samotné lajky předchozích uživatelů ovlivňovaly pravděpodobnost, že příspěvek olajkují další lidé. Jeden lajk od neznámého uživatele žádný význam pro sledující neměl, ale pokud viděl, že před ním dali lajk tři cizí lidé, pravděpodobnost jeho lajku se zdvojnásobila. A pokud ten příspěvek olajkoval přítel, lidé byli přibližně čtyřikrát ochotnější lajknout příspěvek cizího člověka i jeho názor, bez ohledu na to, jaký názor tam byl.
To ovšem není jediná studie svého druhu, pokud vás zajímají další konkrétní příklady, klikněte na tlačítko přehrát a poslechněte si celý díl dnešního podcastu.
Co v podcastu uslyšíte?
- Proč finanční rady ze sociálních sítí často nefungují bez kontextu a jak mohou ovlivnit naše rozhodování.
- Jak nás finanční influenceři a algoritmy nenápadně přesvědčují, že jejich pohled je univerzální pravda.
- Proč si kvůli sociálním sítím můžeme připadat chudší, než ve skutečnosti jsme.
- Co je money dysmorphia a jak souvisí se sociálním srovnáváním.
- Proč může sledování finančního obsahu vytvářet falešný pocit finančních znalostí.
- Jak funguje FOMO a proč nás může přimět investovat nebo utrácet způsobem, který bychom jinak nezvolili.
- Proč počet sledujících ani lajků není důkazem odbornosti finančního influencera.
- Co ukazuje analýza Morningstar Mind the Gap o rozdílu mezi výnosem fondů a skutečnými výsledky investorů.
- Proč nejlevnější finanční řešení nemusí být pro každého nejvýhodnější.
- Jak sociální sítě používat jako zdroj inspirace, nikoli jako návod na vlastní finanční život.
- Jak si vytvořit odstup od finančních rad, které na nás každý den míří ze sociálních sítí.
- A mnoho dalšího.
