7 srpna

Terrance Odean: Válet se měsíce na Bali? Neberte si na to půjčku

Dnešní díl je velmi speciální. Můj host totiž nesedí vedle mne, jak jste už zvyklí, ale ve svém domě v Kalifornii. Jsem moc rád, že můžu v našem podcastu přivítat Terrance Odeana, který je vám, kdo se zabývá financemi, určitě znám. Známa je i jeho studie behaviorálního investování, kromě toho přispíval do Wall Street magazínu a navíc je profesorem na univerzitě v Berkley, kde vyučuje finančnictví.

More...

Když se coby mladík rozhodoval, co bude studovat, a tak trochu si pohrával s myšlenkou, že to bude psychologie, laureát Nobelovy ceny Daniel Kahneman mu navrhl, aby se zaměřil na finance a studium vzorců chování, které vedou k investování.

Rozhovor jsme vedli v angličtině a pro ty z vás, kteří  ji neovládají až tak dobře, jsem připravil zjednodušený přepis.

Co vás první napadne, když uslyšíte slovo PENÍZE?

Emoce a nervozita. Lidé se začnou ošívat. Zvláště, když se bavíme penězích v širším měřítku, které se přímo dotýká jejich života. Mnoho z nich totiž přemýšlí o tom, zda mají dostatek a budou finančně zabezpečeni v důchodu apod. A to se ale netýká jen běžně zaměstnaných lidí. Znám i mnoho bohatých, kteří i přesto, že mají dostatek, cítí nervozitu z budoucnosti. 

A co pro vás osobně znamenají peníze?

Hovořím o tom často se studenty, protože učím osobní finance. Sledoval jsem chování různých byznysmenů, četl jsem mnoho názorů a výzkumů, který byly postaveny nejen na ekonomickém základě a můžu říct, že peníze vás opravdu šťastným neudělají. Na druhou stranu jejich nedostatek vás může učinit nešťastným. Je ale pravdou, že v dnešní době peníze potřebujete, abyste si mohli dovolit pěkný dům, kvalitní jídlo a zajistit dětem vzdělání. To, kolik peněz opravdu potřebujete také souvisí se společností, ve které žijete, s lokalitou a preferovaným způsobem života. Pokud například máte rodinu, na kterou se můžete spolehnout v případě neočekávaného většího výdaje, pak si nemusíte dělat velkou finanční rezervu. S mými studenty jsme řešili to, že nejčastěji si lidé berou hypotéky na bydlení a půjčky na studia. To jsou dva nejčastější důvody, proč si lidé v Americe dělají dluhy. Zvláště u studentů je situace složitá v tom, že oni vstupují do aktivního pracovního života s obrovskými dluhy, které často splácejí mnoho let.

Zaujalo mě, co jste říkal o velkých dluzích, které si studenti kvůli studiím nadělají. Tím pádem ale nemají možnost investovat a případně časem snadněji své dluhy splatit. Mám pravdu, nebo je to jinak?

Když bychom se bavili o studentech profesních oborů, což je například medicína nebo právo, pak je jasné, že většina si po škole vybere lépe placenou práci, aby mohla splatit své dluhy. A často mají i dvě práce. Jednu, která vydělává a druhou pro potěchu srdce. 

Jak nejlépe začít, když si chcete budovat bohatství a finanční nezávislost?

Předpokládejme, že je mi 30 a jsem zaměstnaný. Nejdříve bych si začal pravidelně odkládat peníze. Vytvořil bych si ještě jeden bankovní účet a na něj si každý měsíc posílal určitou částku. Kolik? Asi to není pro každého reálné, ale já bych si rád ukládal 20 % měsíčního příjmu (na investiční účet). Pokud je ale člověk v začátcích a na dobře placené místo se postupně dostává, je důležité, aby si odkládal tolik, kolik může, aniž by si nějak významně snižoval životní úroveň. Čím dříve s ukládáním začnete, tím lépe. Což samozřejmě později znamená, že už nebudete muset ukládat tolik, protože vám mezitím investované peníze začnou vydělávat.

Potkávám se často s mladými lidmi, kteří jsou po škole a na spoření a investice se dívají přes prsty. Chtějí si užívat života, cestovat, dělat to, co je baví. Na druhou stranu třicátníci a čtyřicátníci si stěžují, proč jen nezačali dříve. Je důležité vytvořit si určitý zvyk, i kdyby šlo o spoření  jen pár stovek?

To je těžká otázka. Já sám jsem za mlada hodně cestoval a se spořením začal až o dost později, než bych doporučil, ale měl jsem štěstí na velmi dobře placenou práci. Takže pokud chcete cestovat a projet si během roku, či dvou svět s baťohem na zádech… jsem jedině PRO… jen si dávejte pozor a nenadělejte si  během cestování dluhy. To by byla velká chyba… Neberte si půjčku na to, abyste se mohli měsíce válet na Bali:-)
Dál to zavisí také na tom, jak chcete dál žít, a jaké máte cíle. Pokud chcete cestovat celý život a vždy si někde trochu vydělat na cestu dál, proč ne. I tak byste ale měli šetřit, protože jednou budete staří, budete chtít dětem pomoci se studiem, a také se možná někde i usadit.
Jestliže ale po dvou letech cestování nastoupíte do práce, začněte okamžitě spořit, a já neříkám, že si život nemůžete užívat, ale pořádně si spočítejte, kolik potřebujete ušetřit, abyste mohli jít třeba v sedmdesáti do důchodu. Při svých kalkulacích nezapomeňte započítat i inflaci.

Četl jsem jednu studii, že lidé starší 65 let litují, že si během aktivních let nevytvořili tzv. emergency fund – tedy rezervu. Proč je to tak důležité?

Protože, i když si spoříte a zaměřujete se na péči o osobní finance, v životě se stávají různé věci. Proto je důležité také myslet na to, že dům, který jste si pořídili, může najednou shořet, auto se zničit apod. V případě, že se dobře pojistíte, tak ta újma bude daleko menší, než by byla.

Ano, to je přesně ono. Lidé jsou schopni pojistit si dům, auto, ale na sebe nemyslí. Je to stejné i v Americe?

Myslím, že v Čechách máte také pojištění v případě pracovní neschopnosti. Jak víte, mám asi čtyřicet nebo padesát videí o tom, jak šetřit, investovat, jak se správně pojistit a v jednom z těchto videí vyprávím i svůj osobní příběh.
To už jsem byl ženatý, měli jsme 3 dcery a já se nedávno stal profesorem. Měl jsem tedy velmi dobrý plat. Byl horký den a my jsme se rozhodli, že si půjdeme zaplavat. Bylo nás dohromady asi dvanáct. A já tehdy udělal něco, co bych nikdy neudělal a celé dětství mi bylo vtloukáno do hlavy, že se dělat nemá - skočil jsem do zabahněné vody po hlavě. Bohužel v ní byla dřevěná konstrukce, která podpírala břeh a já jsem narazil do vyčnívajícího trámu. Zlomil jsem si pět žeber. Mohl jsem se ale klidně zabít.
Pár dní na to jsme se s manželkou bavili o tom, co by se stalo, kdybych toho dne zemřel. A vlastně by to nebylo tak špatné. Měl jsem životní pojistku, vlastnili jsme dům a dopláceli na něj hypotéku, ale zvládlo by se to. Problém by ale nastal, kdybych se zranil tak moc, že bych nemohl pracovat. Žádná pojistka by se nevyplácela, neměl bych příjem a možná bych potřeboval i neustálou zdravotní péči.
Životní pojistku nepotřebujete mít do té doby, dokud nemáte děti, které jsou na vás závislé. Ale vždy potřebujete pojištění v případě pracovní neschopnosti. Pak se samozřejmě hodí i finanční rezerva v případě, že byste měli krátkodobou dvouměsíční, tříměsíční nemoc a nemohli vydělávat.
Lidé mi často tvrdí, že nemají nebezpečnou práci, a že se nemusí pojišťovat. Ano, kancelářská práce není nebezpečná, ale nezabrání vám v tom, abyste těžce neonemocněli například rakovinou, nebo se těžce nezranili. A pak o vše rychle přijdete.

Co byste poradil lidem, kteří rádi utrácejí?

Jednu radu už jsem na začátku našeho rozhovoru dal, a to je začít si pravidelně odkládat malou částku stranou.
Kreditní karty zvlášť tady v Americe jsou jedním z hlavních důvodů, proč mají miliony lidí obrovské dluhy. Dřív to bylo dokonce tak, že zástupci bankovních společností, vždy před začátkem školního roku, rozdávali studentům kreditky a ti samozřejmě bezhlavě utráceli. Teď už je to zakázané, ale získat kreditku bylo jednodušší, než si pořídit mobil.
Lidem, kteří rádi utrácejí, bych doporučil, aby si nejdříve vytvořili vztah k penězům. S kartou se totiž snadno utrácí. Utrácíte cizí peníze, které pak k určitému datu musíte zaplatit. A může se stát, že si takto vytvoříte dluh. Když si ale peníze, které máte na měsíc, vyberete z účtu a pomalu hospodaříte s nimi, máte představu, co si můžete koupit a kolik vám jich ještě zbývá. Takže dokud v tom neumíte chodit, s kartou bych nenakupoval. Případně si na ní můžete dát jen část peněz nebo nastavit minimální limit na útratu. Pak se nestane, že uděláte neuvážený nákup za celý svůj měsíční budget. 

Občas mi klienti říkají, že když si konečně koupili svůj vysněný vůz nebo si splnili jiný sen, nebyli šťastní. Jak to dělat tak, aby nám utrácení dělalo radost?

Četl jsem knížku, která se jmenovala Happy Money a v ní na základě průzkumů doporučovali utrácet spíše za zážitky než věci. Řekněme například, že si chcete koupit nejnovější BMW a vyrazit na měsíc na Bali. Doporučil bych vám koupit si kvalitní ale například dva roky staré auto a raději vyrazit na Bali. Auto voní novotou jen pár týdnů, kvůli omezení rychlosti na silnicích si v něm stejně nezajezdíte tak, jak byste opravdu chtěli a závodník také nejste. Z Bali si odvezete ale spoustu zážitků, které máte na celý život.
Cílem je vlastně dělat si malé radosti. Nebo i někomu jinému. Někdy nám udělá větší radost, když někomu něco koupíme, nebo dáme peníze na charitu, než když utrácíme za sebe.
A mám ještě jednu radu, pokud si něco většího chcete koupit, nejdříve si na to ušetřete, a pak si to kupte. Budete se těšit, a to nemluvím o té obrovské motivaci.

Jak tedy začít budovat své bohatství?

Já vždycky radím lidem, kteří s investicemi začínají, aby investovali do podílových fondů velkých zavedených firem. A stačí opravdu malá částka pravidelně každý měsíc. I ta vám postupně vydělá. Je to daleko lepší, než si něco načíst a říct si, že už o tom vím hodně, a utratit většinu úspor za akcie firmy, která mi pak nakonec nevydělá. Většinou to dopadá špatně. Protože investování není hra. Stojíte před obchodníky, kteří mají obrovské zkušenosti, a také zdroje informací, které vy nemáte. I investování do podílových fondů má svá rizika, ale ta většinou přicházejí až s velkou ekonomickou krizí.

Poradíte, jak vydržet?

Když začínáte, nastavte si malou částku, která bude automaticky a pravidelně odcházet z vašeho účtu a dál se moc nezabývejte tím, co se denně děje na burze. Ani já, a to finance vyučuji, to denně nesleduji. Máte přece dlouhodobý cíl.
Měli byste ale také spořit, protože nechcete, aby váš klidný důchod závisel jen na tom, co vám vydělají podílové fondy. Může se totiž stát, že těsně před důchodem přijde krize, a co pak?

Jaká byla vaše úplně nejlepší investice?

Ta nejlepší investice byla do mého vlastního vzdělání. To, že mám PhD, mi umožnilo vydělávat velké peníze a dělat to, co mě opravdu baví.

Jak pracovat s rozpočtem (například i v domácnosti)?

Cílem je utrácet méně, než vyděláte. Na monitorování rozpočtu existují různé online pomůcky a aplikace a pro ty, kteří mají problémy s udržením kontroly nad utrácením mám jednou starou ale dobrou tzv. obálkovou metodu. Jak funguje? Každý měsíc si vyberete výplatu z účtu a rozdělíte si jí do nadepsaných obálek (nájem, jídlo, energie, hypotéka, pojištění, spoření, kapesné….apod.), a tak budete mít absolutní přehled o tom, kam peníze jdou a za co utrácíte. Někdy jde toto udělat i v rámci svého online bankovního účtu, kde si peníze rozdělíte do přihrádek.

Jednou mi má studentka vyprávěla příběh své matky, která měla problém s utrácením vždy, když řešila nějaký osobní problém. Aby zabránila sama sobě utrácet, vložila kreditku do igelitového sáčku, který ponořila do dalšího plného vody, a ten dala zmrznout do mrazáku. Při dalším splínu musela čekat několik hodin, než voda rozmrzla tak, aby z ní mohla vytáhnout kartu, a tak si nákupy raději rozmyslela. Takto to skvěle fungovalo tři roky. Pak si ale pořídila mikrovlnku 🙂
Tím jsem chtěl jen naznačit, že každému vyhovuje něco jiného. Někomu obálková metoda, někdo se umí kontrolovat a ten kdo ne, by se měl kreditní karty zbavit.

Většinu svého života se věnujete financím a sledujete nejrůznější výzkumy. Překvapilo vás něco?

Nejvíce mě překvapilo a byla to jedna z prvních studií, které jsem na toto téma četl, že i dobří a zkušení investoři mohou dělat velké chyby, pokud jsou až nezdravě sebejistí. Sledoval jsem chování několika z nich, a dokonce jsem měl i data, která podpořila tyto výsledky výzkumu. Tím, že přestali zvažovat a přemýšlet reálně, dali spíše na atraktivitu než na jisté výsledky, a tím udělali veliké chyby, které je stály nemalé peníze.

Ani po poslechu a přečtení tohoto článku podcastu si nejste jisti, jak a kam investovat? Vyzkoušejte si naše interaktivní testy:

Štítky


Mohlo by vás také zajímat:

Michal Stupavský: Růžové brýle, vlastnictví a iluze kontroly

Vyznejte se ve finanční džungli díky našim testům

angle-double-right
angle-double-left