Mít investiční portfolio v hodnotě 9 milionů korun ještě neznamená, že máte dobře nastavenou investiční strategii. Příkladem je čtyřicetiletý Michal, který vlastní jednotlivé akcie, podílové fondy, bankovní produkty, investiční certifikáty i státní dluhopisy. Každá investice přitom může mít své opodstatnění. Když se ale na celé portfolio podíváme jako na jeden celek, zjistíme, že jeho jednotlivé části nemusí odpovídat tomu, čeho chce investor dosáhnout.
Michalovým cílem je začít přibližně za 15 až 20 let využívat naspořené peníze jako přilepšení k důchodu a získat větší finanční svobodu. Jak tedy jeho investice upravit, aby tomuto cíli skutečně sloužily?
Investiční portfolio musí mít jasný cíl
Michal má ve 40 letech investováno přibližně 9 milionů korun. Peníze chce začít využívat zhruba v šedesáti letech. Na první pohled by se mohlo zdát, že nejlepším řešením je hledat co nejvyšší výnos. Jenže investování není pouze o výnosu. Důležitou roli hraje také riziko a likvidita.
Vyšší potenciální výnos zpravidla znamená také vyšší riziko. A to nemusí znamenat jen kolísání hodnoty investice. Pokud například koupíte korporátní dluhopisy společnosti, která následně zkrachuje, můžete přijít i o celou vloženou částku.
Při sestavování portfolia je proto důležité vědět:
- jaký výnos očekáváte,
- jaké riziko jste ochotni přijmout,
- a kdy budete peníze potřebovat.
Když se z investora stane portfolio manažer
Část financí měl Michal v akciích, které si nakupoval sám – například ČEZ, Monetu, Pilulku, Teslu nebo Nike.
Podobný příběh zná mnoho investorů. Člověk sleduje ekonomické zprávy, podcasty nebo investiční influencery. Zaujme ho konkrétní společnost, přečte si několik analýz a rozhodne se její akcie nakoupit. Postupně tak může vzniknout portfolio složené z deseti, patnácti nebo dvaceti společností.
Tím se postupně z investora stává portfolio manažer. Zároveň by měl řešit, proč konkrétní firmu vlastní, jaká je její hodnota, kdy má smysl dokupovat, kdy ji naopak prodat, jaký výnos očekává a také přemýšlet, jak velkou část portfolia má jednotlivá společnost představovat.
Aktivní správa vlastních akcií přitom nemusí vyhovovat každému.
- Někoho investování zajímá, ale nechce tomu věnovat tolik času. Nechce denně číst analýzy, sledovat hospodářské výsledky, co se děje na burze a rozhodovat se o každé společnosti.
- Jiného člověk investování vysloveně baví, chce do toho mentálně pronikat, číst analýzy, sledovat jednotlivé společnosti, učit se to, trávit s tím hodiny času atd.
Michal patřil do té první skupiny, investování si vyzkoušel, dosahoval i pěkných výsledků, ale má také svou rodinu, práci a další věci, kterým se chce věnovat. Proto se s Matúšem dohodli, že objem vlastních akcií sníží přibližně ze dvou milionů na jeden milion korun. Dalších 500 tisíc korun si ponechá na spořicím účtu pro případné vlastní investiční nápady. Větší část portfolia tak bude spravována podle předem stanovené strategie.
Deset investičních produktů ještě neznamená dobrou diverzifikaci
Další přibližně 4,2 milionu korun měl Michal ve fondech od ČSOB a J&T Banky. Vlastnil také investiční certifikáty (strukturované investice) v hodnotě zhruba 1,5 milionu korun a protiinflační státní dluhopisy.
Na první pohled tedy poměrně pestré portfolio. Jenže samotný počet investičních produktů o skutečné diverzifikaci příliš nevypovídá.
Důležité je podívat se dovnitř každého fondu.
- Kolik peněz je skutečně investováno do akcií a kolik do dluhopisů?
- Jaké regiony a sektory fondy pokrývají?
- Nepřekrývají se jednotlivé investice?
Například fond s názvem Odvážný nemusí být čistě akciový. Může obsahovat třeba 40 % akcií a 60 % dluhopisů. Pokud investor vlastní několik různých fondů, automaticky to neznamená, že má dobře rozložené portfolio.
Pozor na investiční certifikáty
Zajímavou částí Michalova portfolia byly strukturované investiční certifikáty. Ty mohou investory lákat kombinací potenciálního výnosu a určité ochrany před poklesem trhu.
V podcastu zaznívá příklad certifikátu ČSOB Výroční Jumper 25 navázaného na evropský index Euro Stoxx 50. Za splnění stanovených podmínek mohl investor dosáhnout výnosu 40 % za šestileté investiční období, tedy přibližně 6 % ročně.
- Produkt zároveň obsahoval ochranu investované částky při určitém poklesu indexu. Při výraznějším propadu ale ochrana přestávala platit a investor se mohl podílet na ztrátě.
V Michalově případě představovaly dva certifikáty přibližně 22 % celého portfolia (2 miliony korun). Otázkou tedy nebylo, zda jsou tyto produkty samy o sobě špatné, ale zda jejich vlastnosti odpovídají jeho dlouhodobému investičnímu cíli.
Jak vypadá nové portfolio za 9 milionů korun?
Po analýze jednotlivých investic a diskusi o Michalových cílech se poradci rozhodli portfolio zjednodušit a dát mu jasnou strukturu.
- Na spořicím účtu zůstane 500 tisíc korun jako volná hotovost. Zbývajících přibližně 8,5 milionu korun bude rozděleno mezi několik tříd aktiv.
- Hlavní roli budou mít akcie a akciové fondy (70 %), které mají zajistit dlouhodobý růst majetku. Portfolio bude postavené především na globálních fondech a ETF pokrývajících americký, evropský i asijský trh včetně rozvíjejících se ekonomik. Doplní je také aktivně spravované fondy.
- Michalovi zároveň zůstane přibližně milion korun ve vlastních akciích. Zachová si tak prostor pro investiční nápady, které ho zajímají, aniž by musel aktivně řídit celé portfolio.
- 850 tisíc korun investují do nemovitostních fondů, které jsou zaměřené na nájemní bydlení v České republice, kde je roční výnos přibližně 6 – 8 %.
- Další 5% část peněz bude směřovat do dluhopisů. Ty mají především stabilizační funkci a pomáhat tlumit výkyvy akciových trhů.
- Nově se počítá také s investicí do private equity (15 %), tedy do soukromých společností, jejichž akcie nejsou obchodované na veřejné burze. Tato investice rozšíří portfolio o další třídu aktiv. Je však potřeba počítat s dlouhým investičním horizontem a omezenou likviditou.
Každá část portfolia tak bude mít svůj úkol: akcie mají zajišťovat růst, dluhopisy stabilizaci a private equity další způsob diverzifikace. Vlastní akcie zase Michalovi ponechají prostor pro jeho investiční zájmy.
Kolik může 9 milionů korun vytvořit za 15 let?
Jaký potenciál má takto velké portfolio? Pro představu si můžeme ukázat jednoduchý model složeného úročení.
Pokud by investor zhodnocoval 9 milionů korun průměrně o 6 % ročně po dobu 15 let, dostane se přibližně na 21,6 milionu korun. Při průměrném ročním výnosu 8 % by výsledná hodnota dosáhla zhruba 28,5 milionu korun.
To vše bez dalších vkladů.
Jde samozřejmě pouze o modelové scénáře, nikoliv o předpověď budoucího vývoje nebo garantovaný výnos. Skutečné výsledky budou záviset na vývoji trhů i nákladech investic.
Co si z příběhu odnést?
Michalův příklad ukazuje, že ani portfolio v hodnotě několika milionů korun nemusí být automaticky dobře sestavené. Můžete vlastnit deset nebo patnáct různých investičních produktů, a přesto nemít jasnou představu, jakou roli v celkové strategii hrají.
Proto se vyplatí čas od času podívat na své investice jako na jeden celek a položit si několik otázek:
- Proč tento investiční produkt vlastním?
- Jakou roli má v mém portfoliu?
- Odpovídá jeho riziko mému investičnímu horizontu?
- Jaké akcie, dluhopisy a další aktiva ve skutečnosti držím?
- Nepřekrývají se moje investice?
- Odpovídá celé portfolio tomu, čeho chci v budoucnu dosáhnout?
Nestačí totiž pouze nakupovat jednotlivé produkty. Důležité je vědět, jak do sebe zapadají a zda společně směřují k jednomu cíli.
Co v podcastu uslyšíte
- Jaké investiční cíle má čtyřicetiletý investor s portfoliem v hodnotě 9 milionů korun.
- Proč nestačí vybírat investice pouze podle očekávaného výnosu.
- Jaká rizika přináší vlastní výběr jednotlivých akcií.
- Proč ani deset různých investičních fondů nemusí znamenat dobrou diverzifikaci.
- Jak fungují strukturované investiční certifikáty a jaká mají omezení.
- Jak změnit portfolio tak, aby odpovídalo investičnímu horizontu, cílům i časovým možnostem investora.
- Na kolik může vyrůst 9 milionů korun při průměrném ročním zhodnocení 6 nebo 8 %.
- A mnoho dalšího.